Tož kurva, ogárci a robky! Vyvalila su sa takchle ze staveni ráno a kurva! Veruna tam stoji u plotu, na zádách krosnu vojencků, v pazóře páčidlo a Milu, ty megero vydojená, kukaj sa richlo strojiť, jedeme do Prahe, sů povodně!
A já Kurva Veru, di do piči, mně sa neskaj jakosik nesce!
A Veru Milu, spametuj sa, pomisli na naše rodiny, mosime!
Tož su kevla a šla su sa sbaliť. Zala su pitel brandoroví, nohu od stola, sadu šperháku, tři lahve rumajzlu, šecko to narvala do batohu po moji mutr a fertig. S Verunó sme pak ešče vitarabili z garáže krabicu s člunem nafukovacim, co su kdysy vikšeftovala od cigánu. Tož a boli sme připravené. Autobusem do Olmiku na nádro, tam na vlačisko richlé a za dje hodiny sme boli v Prahe
Kurva lidi! To bol puch! Pražáci svinski smrdijó, vite? Tož a kukáme a totok sů jako povodně? Pár centymetrů vody a Pepici dělaji jakobi nevim co, holiny navlečené, vistražné vesty, seró sa tam jako zhulená mládeš z mista namisto, kešeň mi to nebrala! A Veru to sů kokoti Milu, viť? To sů kokoti!
S Verunó sme si chlustli do dlani, vitahli z krabice člun, hubó to nastřidačku nafůkli, nasedlido teho a pádlujeme si to pjekně do centra a jak sme pádlovali, tak sme volaly Kurva Pepici hodní, přijela povodňová pomoc z Horky nad Moravó, scete s něčim helfnůť, odvážíme cenosti do bespeči! A Pepici debilni, to vite, hnetkaj vibihali fplafkách z baráku a To je dobře, teta, že ste přijely, už bolo na čase a nosily veteš svoju, hadry a eletronyku, skládaly nám to do člunu a jako gut, no ne? Boli uplně debilni.
A Veruna Svině skušená, abi nás Cajzle nepodezirali Ogárci dobři, šecko si podepište, abi sa to nepomichalo a pak ste šecki ty srački svoje našli! A Pepici podepisovaly a děkovaly, jak sme hodné robky z Moravy a jako gut, no ne?
Když sme mněly člun plný, rozlůčily sme sa a že to vezeme do sucha na magystrát, ale enem sme kůsek poodjely a začaly třidit ten náš ulovek, vite, boli tam mezi kvalitni vjecami uplné srački. Probirali sme to, kraviny vihazovali ze člunu do vody a nechávaly enem kvalitni vjeci, ty kabáty norkové, hodinki, cenosti a tak, kurva. Pak sme to spočitali, co šecko mame a zistili sme, že sme si eště nenarabovaly dostatek vjeci, tož sme pádlovaly dál do centra a cestó sme potkaly delegacu šikmookích srágor z jakésik tramtáryje, brodili sa tam ve sračkách bahnivich a to vite, každý ajpot, gemboj, hodinki, samé cajki z budůcnosti! Tož sme k nim dopádlovaly a Ksichti! Bolo vihlášené stané právo, kurva, šecki cenosti sa mosi dat do společného sejfu, abi sa vám to nedojebalo, tož sem s těmi vašemi hovnami!
Ale ty svině žluté neboli tak blbé jako degenerované Pepici, nesceli dať cajki, tož sme je museli přemluviť nohó od stola pořádně, pobyly sme je mohutně, zubi pozvirážaly a nakonec ty svině dostaly přecik enem rozum, naházaly nám ty bazmeky svoje, rozutekli sa a fertig!
Fort nám to ale nebolo dosť, tož Veru přišla s nápadem, že pojedeme do těch Hradčan zaplivaných a vibereme hrat, kurva, ať to má grády! Tož sme tam dopádlovaly, zaparkovaly dole a valime s páčidlem a nohó od stola nahoru. Bolo to divné, soldáti nide, tož su sa optala takové drški v rádyjofce, so sa chruje a drška To vite, pan prezydent je poslal pomahat s tó vodó jako!
To bolo čupr gut! Sejf nido nehlidal. Dovalyly sme až nahoru, zapadli do takuvého baráku a tam dveřiska se sedmy zámki, tož sme to vipáčyly svinski a jak sa to odevřilo, tož z teho vipadl vite gdo? Ožratý Havel! Ale bol jakýsik vipasený, smrděl kořalkó, kukal na nás chvilu, pak sa poscal, udělal pár kroku a dal si na dršku.
Ty pičo, to je Havel? divila sa Veruna. A já Jo, enem ho asik Dáša svinski vikrmila, viš, abi přežyl zimu, on bol dycky na guvno přes ty plice, viš? Nechali sme tam teho sráča tluistého ležat, enem šrajtoflu sme mu ščiply a nakůkly do té vipášené mistnosti, kurva. Boly tam jakésik ksindli kovuvé, jakásik ozdoba na kešen pro buzeranty, něco jako nosi Robert Rozumberk, pak takuvé dlůhé dyldo a nakunec masivni análni vajco. Tož Veru si strčila do ryti to vajco, já dyldo a tu sračku buzerantsů posadily na kešeň temu divnému vipasenému havlovi.
Pak sa tam ale začali okolo srať jakésik chuje a že mosijó zavolať benga, tož sme je porubali, zahodili ty hrački kovuvé a račik vipadli. Dole pod hradem sme nasedli do člunu a se všym tim krásnym lupem sa vidali spátky domu.
Tož to vidite. Stači opravdu málo a robka šikovná si može v Prahe při povodnich zaopatřiť celů domácnosť! Vječinu těch vjeci sme s Verunó prodaly cigánum, bo sme nevjeděly, co s tim, pár sraček si nechaly a něco takik dali šantusum, abi si přilepšily. Tož až potkátke v Olmiku šantusa fůsatého, co nese fpotpaždi televyzu obrofsků placatů, tak si spomeňte, že to neukrat, ale dostal od hodné tety Miluny, co má ráda šecki hodné lidi!
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuju za komentář, ty moje hodné podsvinčátko!