Zobrazují se příspěvky se štítkemsurvival. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemsurvival. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 12. ledna 2017

Maminko, mně je zima!

Měla su krásný sen, kurva. Zdálo sa mi, že mě zavřeli na noc do řeznictví a já su tamka žrala ty salámy, víte, tlačenku, vysočinu, točeňák, okusovala to přímo z těch visících šišek a bolo mi dobře. Tož ale najednó slyším Maminko, maminko, možeš sa prosímtě zobudit?

Tož su sa zobudila a nademnó sinátor a Maminko, omlůvám sa, nechci tě rušit, když tak hezky spinkáš, ale mě je hrozná zima...



sobota 3. prosince 2016

Pohádka o Rumcajzlovi!

Kdysi dávno, asik tak před nějakými padesáti járy, žil byl na Dolním náměstí v Holomůci jakýsik takový vypitý ogár. Měl dlůhého šulina, panděro jak sódeček od šeráku, a co bolo nejdůležitější, kvalitní fůsiska až pupikovému ďoličku. Ten ogár chlastal svinsky rád rum a jeho fotryňa pocházala z Práglu všivého, tož mu šici říkali Rumcajlz.

Rumcajzl měl v podlůbí na Dolním náměstí takovů dilničku malů a v tej dilničce šil z psích kožek křusky pro místní socky, co si nemohly dovolit adidasky od Vietnamců, kurva. Pro kožky si chodil k hlavnímu dálničnimu tahu na Brno, víte, tamka je dycky přejetých čoklů svinky mnoho. Rumcajzlovi dycky stačilo lopató tu placatů mršinu seškrábnót z asfaltu, stáhnót ju a měl kvalitní materiál na ty svoje botečky jako.



středa 30. prosince 2015

Cesta do lesa

Tuhle su ležila rozvalená na gauču, dávala si do mordy jednohupki z pokrájených rohliků a kočičího žrádlo chutného, mlaskala na celé baráčisko, nohó od stola pobíjala šváby, co lozily po zdi, a bola masivně spokojená, kurva. Starý v dilně na dvoře rasil starů ledničku, vite, viráběl z ni krásnů novů ikeácků skřiň do přecině, tchyňa dostala napit odvaru ze zelených makovic a rohypnolů, tož bola v limbu krásně a nepůšťala jedy, a ten náš svinský čokl Žerik si za kamnami vikusoval přisáté štěnice. Skrátka a dobře selanka veliká, ogárci a robky!

Tož a jak tama tak heski ležim, žeru a byju, kurva, tak najednó sinátor celý zkormócený sa za mnó přisere, sedne si na křeslo ze slisovaných kartonových krabic a Maminko, víš, já ti chci cosik řect...



čtvrtek 13. listopadu 2014

Cesta do pravěku

Tož kurva, lidi zlatí! Neskaj vám napiču o takovém velikém dobrodrušstvi, jak sme sa s celó rodinó na chvilku vrátili fčase do dávných dop a jak to šecko bolo svinsky romantické, kurva! Začalo to tak, že sa starý jednó fpátek odpoledne začal vrtět na naši sedačce ze sešlapaných beden od banánu a Mamo, viš, to je  čpatné, jak tadyk takhle fort enem sedime a nic neděláme, měli bisme si opčas vyrazit někam do přirody, to člojeku dycki udělá dobře. Je to moc a moc zdravá vjec!