Jáj, lidi, kurva! Normoš už bol napadnutý sníh všade, mrzlo, že to bezdomovce kosilo po desítkách, prostě Vánoce sa blížily svinsky, a já z teho měla těžků kefu, bo takové Vánoce nejsó žádná legraca. Stojí to moc penízků a je u teho mnoho stresu, kurva. Tož su tedyk fort myslala na Vánoce, jak to udělám, kemu co hezkého vyrobím, kurva, a Štědrý den sa pomalu blížil, až najednó jedneho dna připrcal pošťák a Milu, nesu Ti dočoporučeně dopis!
Tož su ten dočoporučený dopis vzala, rozsápla, vyndala a začala číst:
Milá Miluno a Milunino rodino. Tady Blažena. Brzo bude Štědrý den a já na vás myslím, protože vás mám ráda. Minule, když jsme vám s Jarouškem přijeli udělat hezké Vánoce, tak se to celé nějak pokazilo. Dlouhou dobu mě to moc trápilo, a zařekla jsem se, že už s vámi Vánoce slavit nebudu, ale nějak se mi to teď rozleželo. Zkrátka a dobře, ráda bych Ti, Miluno, dala novou šanci a proto Tě s celou rodinou zvu na Vánoce k nám do Prahy. Žádné dárky nám nevozte, s ničím si nedělejte starosti, my všechno zařídíme. Pokud nám ale přeci jenom chcete udělat trochu radosti, tak se před tím, než se k nám vydáte, doma všichni pořádně vykoupejte, vyčistěte si zuby, ostříhejte nehty a vezměte na sebe nějaké slušné a čisté oblečení. Budeme vás čekat po poledni čtyřiadvacátého prosince na hlavním nádraží.
Blažena
